<p>CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA<a href="https://herohero.co/cestmir" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer"> HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR</a><a href="https://forendors.cz/CESTMIR%E2%81...%A0" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer"></a> A<a href="https://www.forendors.cz/cestmir" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer"> HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR </a></p><p><em>„Děláme, co nás baví a jestli to baví lidi, tak je to strašně fajn,“</em> říká historik Michal Stehlík, který spolu s publicistou Martinem Gromanem stojí za podcastem <em>Přepište dějiny</em>. Letos slaví pět let a doba, kdy točili jednou za čtrnáct dní dvacetiminutové díly, je podle Gromana dávno pryč. <em>„Bylo to krásné a pak se to rozjelo,“ </em>vzpomíná. Dnes už mají za sebou přes sto padesát míst po celé republice, kde mluvili s lidmi o české historii. Taková práce je přitom celoživotní učení, ale ne každý akademik by byl nejspíš ochoten se touhle cestou vydat<em>. „Je to vysilující i fyzicky. A rodině musíte vysvětlit, že třeba každou středu večer nebudete doma,“ </em>dodává Groman. Autoři podcastu mluví i o tom, proč je dnes historie tak přítomná v každodenní debatě<em>. „Je to obrovský ohňostroj historických přirovnání, analogií a směrování do minulosti,“</em> popisuje Stehlík to, jak jsou v dnešní době někteří lidé čím dál nejistější a proto psychologicky potřebují hledat ujištění třeba právě v historii. Zároveň oba tvůrci podcastu sledují, jak se minulost stává nástrojem politiky i veřejného prostoru. Když přichází řeč na současnost, zmiňují i konkrétní jména.<em> </em>Třeba o tváři Motoristů Filipu Turkovi mluví jako o symbolu dnešní doby. <em>„Je to reakce, kdy pro mnoho lidí on může znamenat to, že konečně někdo něco říká a nebojí se. A je vlastně trošku jedno, co říká,“</em> vysvětluje s tím, že se možná spousta lidí jednoduše brání tlaku na korektnost ve veřejném prostoru. Pokud jde o zlehčování nacistické symboliky, která se v souvislosti s Turkem diskutuje, podle Stehlíka s Gromanem takové chování nelze omlouvat. Jde o jasnou zprávu o jeho autorovi - kdo je a kde stojí. <em>„Můžete udělat kravinu, ale můžete se za ni omluvit nebo ji už nedělat,“</em> dodává Groman. Jak se pozná, kdy se minulost začíná opakovat? Proč tolik lidí hledá jistotu v analogii a symbolech, které měly být varováním? A co o nás vypovídá, že se nenávistná gesta znovu objevují ve veřejném prostoru? Poslechněte si rozhovor s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z podcastu <em>Přepište dějiny</em>.</p>
Podcasto
