<p>CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA<a href="https://herohero.co/cestmir"><u> HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR</u></a><a href="https://forendors.cz/CESTMIR%E2%81%A0"><u></u></a> A<a href="https://w...ww.forendors.cz/cestmir"><u> HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR </u></a></p><p><em>„Politické strany ve vládě si jen hrají na demokratické politické strany. Jsou to jen kulisy,“ </em>říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy & Politika Bohumil Pečinka, když popisuje současnou podobu nového vládního kabinetu. Podle něj se skutečná podoba moci ukáže až ve chvíli, kdy Andrej Babiš projde hlasováním o vydání k trestnímu stíhání a přestane být na svých partnerech závislý.<em> „V tu chvíli se ta politika rozvine a my budeme moct říct, jak ten systém vlastně vypadá,“</em> říká. V rozhovoru mluví o návratech obrazů, které mu připomínají normalizaci – scénu „omluvných“ videí ministra obrany za SPD Zůny poté, co označil Rusko za agresora, označuje za „strašně trapnou a ponižující situaci“. Zároveň vysvětluje, proč by jako poslanec nehlasoval pro vydání Tomia Okamury ke stíhání a proč považuje nadužívání trestního práva za dlouhodobý problém českého státu. <em>„Už od dob komunismu tady je zvyk řešit všechny situace trestním právem,“</em> říká. Silná část rozhovoru se točí kolem Filipa Turka a sporu o jeho případné působení ve vládě. Pečinka o něm mluví bez obalu.<em> „Na mě působí jako absolutní asociál, který přišel z jiného světa,“</em> říká a dodává, že jedenáct let podnikání bez živnostenského oprávnění je podle něj znakem člověka stojícího mimo systém<em>. „To je úplně za hranou představivosti, že by ministr mohl tohle udělat,“ </em>dodává a varuje před legitimizací přístupu, kdy zákony platí jen pro někoho. Rozhovor se dotýká i vztahu České republiky k Ukrajině a Pečinkova rozčarování z postoje Andreje Babiše, který podle něj popřel historickou zkušenost země, jež sama zažila zradu a nezájem spojenců. Hlasování na Evropské radě označuje za „obrovské zklamání“ a přirovnává český postoj k pozici Nevilla Chamberlaina. Řeší ale také proměny médií a nástup „kmenové“ mentality. Pečinka mluví o tom, proč část politiků už nemá potřebu chodit do konfrontačních rozhovorů a proč novinář podle něj nesmí být jen ozvěnou své bubliny.<em> „Hlavní úskalí je nebýt formulátorem pocitů, které si vynucují čtenáři,“ </em>říká. Kdy se z kulis stane skutečná moc? Kde končí politická taktika a začíná normalizační logika? A co vypovídá o státu, když se do vlády dostávají lidé, kteří podle Pečinky „stáli mimo systém“? I to se dozvíte v rozhovoru.</p><p><br></p>